Vývoj harfy – Vývoj Lyry – Vývoj chrotty – Vývoj fiduly – Vývoj kvinterny – Vývoj žaltáře – Vývoj loutny
Dějiny chrotty jsou spojeny převážně s kelty, její existence je spolehlivě doložena již v počátku 7. století. Vznikla z keltského nástroje zvaného crwth (krjút). Byla nástrojem s krabicovou resonanční skříní složenou ze tří částí – víko, dno a luby. Jako trsací nástroj se objevuje již před asi dvěma tisíci lety, ve druhé polovině prvního tisíciletí se postupně mění na nástroj smyčcový. Původně měla chrotta pouze struny melodické s laděním c2 – c1 – d1 – d2. Později se přidaly i dvě bordunové struny ležící mimo hmatník laděné g – g1. Dnes se používá nejčastěji buď kvintové nebo kvartokvintové ladění. Kobylka měla původně obě nožky stejně dlouhé opřené o horní desku, později se proměnila v nesymetrickou, přičemž kratší nožka se opírala o horní desku a druhá, delší, se skrz resonanční otvor opírala o spodní desku a nahrazovala tak funkci pozdější duše v houslích.
Chrottu používali k doprovodu svých zpěvů především keltští bardové, koncem středověku se ale již přestala používat. Ve Walesu, Irsku, případně i ve Skotsku, ji ale v lidoví hudebníci používají dodnes, avšak převážně jen jako nástroj smyčcový. (Příběh s chrottou)
__________________
prameny:
Hutter, J.: Hudební nástroje, Praha, František Novák, 1945
Čížek, B.: Hudební nástroje, Aventinum, 2002
Kurfürst, P.: Hudební nástroje, Praha, Togga, 2002
Modr, A.: Hudební nástroje, Praha, Editio Supraphon, 1982