•      Pavel Josef Macků   phone: +420 737 836 256  (cz, en)  /   music@oldharp.com  (cz, en, fr, de, it)

Dějiny harfy

Vývoj harfyVývoj LyryVývoj chrottyVývoj fidulyVývoj kvinternyVývoj žaltářeVývoj loutny


vývoj harfy

Nejstarší harfy

Harfa je jedním z nejstarších strunných nástrojů vůbec. Její tvar povstal nejspíše z luku. Dějiny harfy sahají až do 3. tisíciletí př.n.l., ve kterém nalézáme její nejstarší vyobrazení. Nejstarší harfy neměly opěrný sloupek a jejich tón nebyl zvučný. Na sever se dostala zásluhou Keltů, kteří ji poznali na Balkáně. Ze Skotska a Irska, kde na harfu hráli keltští bardové, se pak rozšířila po ostatní Evropě. Mezi 12. až 14. století byla oblíbeným nástrojem trubadúrů a minesangrů. Harfy se tehdy stavěly v různých velikostech. Od malých ručních harf až po nástroje s výškou okolo dvou metrů. V době renesance a baroka harfu vytlačila ze zájmu hudebníků především loutna, ale zájem o ni se znovu objevil v době rokoka a trvá dodnes.

Háčkové harfy

Diatonické ladění harfy omezovalo její uplatnění v hudbě. Proto se konstruovaly i harfy chromatické, se dvěmi řadami strun. Jedna řada strun byla laděna diatonicky a druhá, křížem vedená k první, laděna o půltón výše. V 17. století byla vynalezena harfa háčková, u které bylo možné přeladit libovolnou strunu háčkem na krku nástroje. Základní ladění plně háčkových harf je v Es-Dur, ale postupným přepínáním háčků je možno hrát i v následujících tóninách: B-Dur, F-Dur, C-Dur, G-Dur, D-Dur, A-Dur, E-Dur (včetně odpovídajích mollových tónin).

Pedálové harfy

Teprve vynálezem pedálové harfy v 18. století se harfa stává plnohodnotným nástrojem. Současné koncertní harfy jsou dvouzářezové se sedmi pedály, z nichž každý ovládá jeden tón v celém rozsahu. Pedálové harfy se ladí v Ces Dur, první poloha sešlápnutého pedálu zvýší ladění daného tónu o půltón, druhá poloha pedálu zvýší o další půltón. Pro snadnou orientaci jsou struny Ces červené a struny Fes modré. Celková výška současné koncertní harfy bývá přes 170cm. (Příběh s harfou)

____________________

prameny:

Hutter, J.: Hudební nástroje, Praha, František Novák, 1945

Čížek, B.: Hudební nástroje, Aventinum, 2002

Kurfürst, P.: Hudební nástroje, Praha, Togga, 2002

Modr, A.: Hudební nástroje, Praha, Editio Supraphon, 1982

Komentáře jsou uzavřeny.