O žaltáři

O harfěO nástroji krále DavidaO chrottěO fiduleO kvinterněO žaltářiO loutně


o_allaboemica

Bratr Ondřej spěchal klášterní chodbou za převorem. Byl rozrušený, muselo se stát něco vážného, když pro něj takto nečekaně vzkázal.

Ještě před chvílí připravoval zpěvy na nedělní bohoslužbu pro své spolubratry. Měl hudbu rád a jeho představený jeho zálibu moudře využil a pověřil ho již před mnoha lety vedením scholy. Dokonce mu toleroval i to, že někdy doprovázel zpěv hrou na žaltář. Nebylo totiž zvykem, aby vznešený církevní zpěv byl rušen jakýmkoliv hudebním nástrojem, ty patřily jen na tržiště a do krčem. Avšak žaltář byl přeci jen něco jiného, vždyť na něj, podle Písma svatého, hrál i král David. Jeho jemné tóny se velice dobře pojily s lidským hlasem a Ondřejovi se zdálo, že chvály projevované Bohu jejich zpěvem, získávají doprovázením na tento nástroj ještě něco navíc. Teď však nevěděl, co se děje, když byl tak náhle vyrušen ze své práce.

Ještě udýchán vstoupil na vyzvání do převorovy pracovny, který jej hned uvítal:. „Bratře Ondřeji, představuji ti Jakuba a Jana, bratry ze vzdáleného kláštera, chtějí tě o něco požádat.“ Oba neznámí byli poměrně mladí, Ondřej by mohl být ve věku jejich otců, nebylo proto ani divu, že je doposud neviděl, o to víc však očekával jejich slova. Jeden z nich zvolna předstoupil: „Bratře Ondřeji, doneslo se nám, že některé zpěvy doprovázíš na jakýsi hudební nástroj, jeho tóny údajně znějí jako andělské hlasy. Náš představený tě proto žádá, zda bys i pro nás mohl tento nástroj vyrobit, abychom s jeho pomocí mohli také velebit Boha, jako to děláte vy ve vašem klášteře.“

Ondřej byl překvapený, žaltář, podobný tomu na který nyní hrál, sám před lety viděl a slyšel jeho příjemný tón. Protože se u svého otce v mládí vyučil truhlářem, pustil se odvážně do stavby nástroje, jenž se mu zalíbil, využil přitom svých hudebních znalostí a práce se nakonec podařila. „Nu co, bratře, ujmeš se díla?“, přerušil Ondřejovo vzpomínání převor. „Rád, velmi rád.“ Zaznělo po chvíli z Ondřejových úst.

________________________

Středověcí hudebníci si velice oblíbili žaltář. Jeho název je odvozen od latinského psalterium, kterým se označovala i kniha žalmů. Na mnoha obrázcích nalezneme krále Davida pějícího žalmy a doprovázejícího se právě hrou na žaltář. V našich zemích byla hra na žaltář ve velké oblibě. Ve 14. století zde nacházíme zvláštní typ, který je v obrysu podoben ptačímu křídlu, středověcí teoretici jej nazvali české křídlo, latinsky ala boemica.

(Dodatek je z knihy: Keller, J.: Sólo pro dva mistry, Albatros, Praha, 1982)

Komentáře jsou uzavřeny.